Byla noc a ona čekala . Čakala na něj . Měla čekat před hřbitovem . Sice jí tohle místo nahánělo hrůzu , ale ona by pro něj udělala cokoliv , jen aby ho viděla . Přemýšlela nad tím , co jí asi chce ? Dlouho spolu nemluvily . A vůbec , on se v poslední době choval divně a tajemně . Najednou uslyšela řev a šustění listů . ,,Kdo je tam ?" zeptala se s roztřeseným hlasem . Postřehla jak někdo k ní přichází v černém ,celý byl v černém . Lekla se strašně se lekla , ale až na ni promluvil , poznala ho . Byl to on , na kterého čekala . ,, Tohle mi už nedělej !" řekla se smíchem ,,ale co ?" zeptal se jí naivně . zdál se jí divný ,byl celý v černém a do toho ještě ty havraní vlasy , vždy je měl černé , ale teď ůplně vynikly ! ,, Co se děje ? proč jsi v černém ?" Zeptala se ,ale on jí neodpověděl . Jen jí vzal za ruku a táhl ji na hřbitov . Šli rychle moc rychle ,ale zdálo se jí jako by něco zahlédla nějaké stvoření , ale nebyla si jistá ,, Prosím řekni kam to jdeme "neodpověděl jí , jen jí stále držel a táhl do kaple . Nevěděla proč jí tam bere ,nic jí neřekl . Vešli do kaple a viděla všude plno svíček a.....,, o můj bože ,kdo jsou ti lidi" ,,no nevím jestli bych je nazíval lidmy " usmál se na ní a ona postřehla že se mu v ústech zatřpitily špičaté zuby .Leknutím vyjekla . ,,Samueli kdo jsou ty.....stvoření a co se ti stalo " ,,pšt lásko nemluv ,teď už budem navždy spolu " odpověděl jí . Co tím chtěl říct tím navždy ? ,,Nechte mě na pokoji ,co se to děje " křičela ,protože jí ty......budeme jim říkat zatracenci ,nadzvedly a daly na kruhový stůl a kolem ní rozložily hořící svíčky . ,,Proboha co se mnou chcete udělat Já nechci umřít " ,,Neboj neumřeš , jenom budeš patřit k nám . "Samuel začal něco odříkávat a zatracenci to po něm opakovali . Já jsem tam jenom nehybně ležela a nemohla se ani hnout .Jednak proto , že jsem byla strnulá hrůzou a jednak taky roto , že že mě ke stolu přivázali . Najednou se ke mě Samuel začal sklánět .Já si myslela , že mě chce políbit , ale zmílila jsem se . Zakousl se mi do krku a zatracenci koem něj jen s úžasem přihlížely . Cítila jsem jak krev , kterou nestihl polknout ,ztéká po mém krku . Postupně se mi zpomaloval dech a začalo mi brnět celé tělo . ,,Samueli už dost , prosím " řekla jsem chraplavým a témeř neslyšitelným hlasem . ,,Chceš žít " ,,Ano , prosím nech mě na živu . ,,Tak to se ale musíš napít mojí krve ,vyber si , život navždy se mnou nebo smrt . Věděla jsem že svého rozhodnutí budu litovat ,ale musela jsem mu říct.......že budu s ním